Mini walipini

Skleník v zemi je jedna z alternativ, jak využít fyzikální zákony ve svůj prospěch. Nejedná se však o novinku, ale o prastarou myšlenku, která po celém světě zažívá renesanci.

Proč pod zemí

Důvody jsou dva a naši předci to moc dobře věděli, když neměli ledničky a tak "v dírách v zemi, známých pod názvy kořenová skleň/knecht či knechtní jáma, uschovávali nejen svoji sklizeň.

Teplota: Walipini je z 2/3 pod zemí. Oproti běžnému skleníku/pařníku je ochlazován proudícím vzduchem pouze nadzemní částí, čímž je celková tepelná ztráta menší až o neuvěřitelných 70 %. Paprsky Slunce po průchodu sklem/fólií ohřívají nejen vnitřní vzduch (typický skleníkový efekt), ale jsou absorbovány také do stěn walipini. Nahromaděné teplo se pak v noci uvolňuje a "dotápí" užitný prostor. Proto je vhodné stěny vybudovat z hmotného materiálu. Například kámen je ideální volbou. Není tak problém v zimním období dosahovat přívětivých teplot kolem 12 - 15 °C a naopak při letních vedrech stabilních 20 - 25 °C.

Vlhkost: Příliš vysoká teplota a přímé spalující slunce, jak to bývá u běžných skleníků, vysušuje půdu a zvyšuje pracnost a spotřebu zálivkové vody. U walipini je situace trochu jiná. Půda si znatelně uchovává svou vláčnost, nepraská a nesprašuje. Aby vlhkost byla stabilní a v optimální výši, používá se při stavbě stěn hlína. Ta má mnoho zajímavých vlastností a jednou z nich je schopnost pohlcovat vlhkost do sebe, když je jí příliš, a naopak ji vydávat, když je v prostoru málo. Hlína má také slušnou schopnost akumulace tepla. Společně s kamenem ve stěnách tvoří teplotně stabilizační prvek.

Aby konstrukce z hlíny měla správné vlastnosti, musí se umět s ní pracovat, vědět, jak se chová, a především jak si připravit suroviny. To je však na samostatný článek a o tom až někdy jindy. Jen prozradíme, že při stavbě našeho walipini byla použita technika hliněného těsta, ztuženého slámou, hněteného do bednění 

Stříška

Střecha je vyrobena z použitého dřeva. Je robustně vyrobena, aby měla dostatečnou tuhost a odolnost i v případě silných větrů. Rám, ke kterému je střešní kryt kotven dvojicí pantů, je pak zajištěn až do kamenného základu pomocí ocelových tyčí. Tvar střechy byl zvolen asymetrický sedlový, kdy delší plocha je orientována k jihu. Sklon jižní střechy byl zvolen 25°, což je optimální úhel pro solární zisky v zimní části roku.

Aby životnost konstrukce byla dlouhá, bylo dřevo impregnováno stolním slunečnicovým olejem (biologicky nezávadný materiál, který nekontaminuje prostředí). Každý tesař ví, že hřebík či šroub ve dřevě dříve či později tzv. vyhnívá. Proto se spoje dělaly tradičně tesařsky s dřevěným kolíkem jako zajištěním.

přírodní materiály = šetrnost k životnímu prostředí

Pokud jste dočetli až sem, už chápete, že celé mini walipini bylo postaveno výhradně z přírodních materiálů, s výjimkou samotné fólie na střeše. Tímto deklarujeme, že na statku přemýšlíme opravdu udržitelně, ale také ukazujeme cestu, že přírodní stavitelství má široké uplatnění i v 21. století. Na tomto příkladu ukazujeme, že lze vytvářet věci trvanlivé, robustní, krásné a praktické. Především náš walipini ukazuje, že lze stavět z věcí, které nám příroda dává a máme je každý po ruce.

Než koupit nějaký pařníček z hobby marketu, který nepřežije první sezónu, dáváme raději přednost věcem, které mají pro nás smysl. 

Testovací fáze

Mini proto, že je to celý test. Na základě zkušeností z celé letošní sezóny pak plánujeme postavit walipini už v plné velikosti.